Když vidím v příspěvcích na sociálních sítích otázku, vždy mě osloví a okamžitě hledám vlastní odpověď. To je pro mě v mnoha případech velmi inspirující. Věřím, že přesně tímto způsobem má správně formulovaná otázka fungovat. Probudit zvědavost, naslouchat sobě, rozšířit vlastní obzory a hledat řešení dané situace.
Jak může otázka fungovat, když není otázkou?
Uvedu kratičký příklad osobního prožitku, kdy člověk dával otázku netuše, že se ptá.
Po pádu socializmu přišlo globální jazykové vzdělávání se zaměřením na angličtinu. I já jsem se ocitla v kurzu angličtiny pro začátečníky s rodilým mluvčím z Texasu. My jsme neuměli ani slovo anglicky a on neuměl pro změnu nic z češtiny.
Ovšem každodenní výuka nesla ovoce a jednou se mě učitel zeptal: „Jani, jak je možné, že vždy, když při setkání pozdravím, každý si začne stěžovat?“ Samozřejmě, on zdravil otázkou: „Jak se máš?“ a tak mí kolegové upřímně vypověděli své životní situace. Např. “manželka je nemocná, dětí zlobí“. Zde na sebe narazily kulturní rozdíly. Z pohledu učitele se jednalo o pozdrav, z pohledu mého a mých spolužáků šlo o otázku zajímající se, jak se mi vede. V tomto případě tazatel neočekával odpověď.
Jak může fungovat dobrá otázka?
Dobrá otázka umí z mozku dostat víc, než si umíte představit. Síla otázky otevírá jemnost a pravdivost vnímání vlastního světa. Otázka posiluje naše tvůrčí schopnosti. Existují i kouzelné otázky, které umí otevřít potenciál osobnosti.
Důležité je, aby tazatel na otázku očekával odpověď. Můžeme si ji položit sobě nebo našemu komunikačnímu partnerovi. Má být jasná, konkrétní a vztahující se pouze k jedné věci. Nejdůležitější je, aby ponechala tázanému volnost pro reakci.
Při formulování otázky je potřeba, aby tazatel měl empatický a podporující postoj. Aby ho vedla opravdová zvídavost a zájem slyšet odpověď. Otázku formulovat s úctou a respektem k tomu druhému.
Správná otázka v příběhu pro úsměv
Byli jednou dva kněží, kteří si rádi užívali popíjení vínka. Osobně je to trápilo a měli černé svědomí. Tak napsali biskupovi otázku a poprosili ho o jeho názor. Jednomu biskup popíjení vínka povolil a druhému to zakázal. Oba je to velmi překvapilo.
Kněz, kterému biskup popíjení vínka povolil, se tedy zeptal toho druhého: „Jakou otázku jsi to biskupovi dal?“
„Zeptal jsem se, jestli při modlitbě můžu popíjet vínko?“ „Aha,“ říká ten první, který získal od biskupa povolení, „ já jsem se ptal, jestli když popíjím vínko, se můžu modlit“.
Otázky pro každého, kdo hledá svůj vnitřní klid
Každým dnem více a více potkávám ve své praxi lidi, kteří hledají uklidnění, zastavení se a harmonii přímo v sobě. Hledají tzv. vnitřní klid. Tento nádherný vnitřní klid je ukotven přímo v nás. Záleží pouze na nás, jak dokážeme uklidnit své smysly (hmat, chuť, čich, zrak a sluch), kterými vnímáme vnější svět. Kromě nepřetržitého smyslového skenování okolí je potřeba umět zastavit myšlenky. Myšlenky rychle tikají v hlavě a ruší schopnost vnímat klid.
První otázka, která nám pomůže uvědomit si, co to vlastně hledáme, může znít: „Co konkrétně pro Vás znamená vnitřní klid? Popište si pro sebe tento pocit. Jaké to je? Co vnímáte ve své hlavě? Co prožíváte ve svém těle?
Vnitřní klid pramení z vlastního sebepoznání. Když poznáme své hodnoty, potřeby, pocity a myšlenky, jsme na cestě k sobě. Je velmi důležité prožívat sebeuvědomění.
Podporující otázky pro klid:
✓ Jaké aktivity mi dodávají klid? Co můžu udělat proto, abych cítil/a klid?
✓ Jakým způsobem vnímám své myšlenky?
✓ Jak naslouchám svým pocitům.
✓ Jak často si umím udělat chvilku pro sebe? V čem je tato relaxace pro mě přínosná?
Závěr
Otázka umí uhodit hřebíček na hlavičku a pomoci najít odpovědi, které mohou být zcela inovativní. Správná otázka probouzí zvědavost a tvořivost.
