.jpg)
Když jste pozorní, žijete svůj život více naplno. Příběh napsaný americkou básnířkou Nadine Stair ve věku 85 let je příběhem neustálých přeměn a dovolte si ho jenom přečíst. Jsou to řádky, které nám taky můžou říct více o tom kam směřovat naši pozornost a všímavost.
✓ Kdybych si mohla zopakovat život příště bych si odvážila víc chybovat.
✓ Všechno bych brala ve větším klidu. Zpomalila bych.
✓ Dělala bych větší hlouposti než tentokrát.
✓ Nebrala bych tolik věcí vážně.
✓ Využila bych víc příležitostí.
✓ Víc bych cestovala.
✓ Vylezla bych na víc hor a plavala ve více řekách.
✓ Jedla bych víc zmrzliny a míň fazolí.
✓ Možná bych měla víc skutečných obtíží, ale míň zdánlivých.
✓ Víte, já patřím k lidem, kteří žijí rozumně a prakticky prožívají hodinu po hodině, den po dni.
✓ Zažila jsem nádherné chvíle, a kdybych mohla žít svůj život znovu, udělala bych si jich víc. Abych pravdu řekla, bylo by to to jediné, o co bych se snažila: o krásné chvíle.
✓ Užívala bych si jeden den po druhém, pěkně popořádku místo toho, abych každý den o tolik let předbíhala.
✓ Byla jsem jednou z těch, kdo neudělají ani krok bez teploměru, ohřívací láhve, pláštěnky a padáku.
✓ Kdybych mohla všechno prožít znovu, brala bych si na cestu mnohem lehčí zavazadla.
✓ Kdybych měla žít znovu, začala bych brzy na jaře chodit bosa a do podzimu bych nevzala boty na nohy.
✓ Víc bych chodila tancovat.
✓ Víc bych jezdila na kolotoči.
✓ Natrhala bych si víc sedmikrásek.
