Koučování není mentoring a tudíž nepřináší rady a řešení. Koučování vás nasměřuje jak plnit sny a vize v budoucnosti, jak objevit a naplnit potenciál a dobře stanovit cíle s využitím metody SMART.
"Jaký je současný stav koučování v rezortu obrany ČR?"
Na základě provedeného šetření v měsících říjen až prosinec 2017 u účastníků kariérových kurzů je možné konstatovat:
Leaderi (velitelé), kteří rozhodují, neví, co je koučink a jaká ctí pravidla, mají rozporuplné informace a jinou představu o průběhu koučinku.
Celkový počet oslovených a spolupracujících respondentů byl 98, přičemž se jednalo o dvě rozdílné skupiny a to 48 osob v hodnosti podplukovník a plukovník a 50 osob v hodnosti kapitán a major. U druhé skupiny byla provedena přednáška na téma koučování, což možná pozitivně ovlivnilo i zájem dozvědět se více. Z dotazníkového šetření je jednoznačné, že u skupiny bez provedené přednášky má 67% osob zájem o další informace o koučování, 13% zájem nemá a 20% neví. Přičemž ve skupině, kde byla přednáška na dané téma, je výsledek následovný: 80% osob má zájem o další informace, 12% osob zájem nemá a jenom 8% neví.
Armáda, jako specifická organizace, má své jednoznačné zadání dané zákonem o ozbrojených silách a má tudíž jasně vymezené cíle. Dalšími apriori nástroji sloužící k řízení a vedení činnosti vojsk jsou základní řády, vojenské předpisy, rozkazy, normativní výnosy, české obranné standardy, standardní operační postupy a metodické listy. Z tohoto uvedeného rámce vyplývá, že na nižším stupni velení se očekává automatické plnění striktně stanovených dovedností, které vojáci získávají v rámci studia, školení, instruktáží nebo metodických zaměstnání formou mentoringu. S pomocí takto získaných hlubokých znalostí, uplatňování odborných schopností a osobního příkladu, budují velitelé své týmy respektive jednotky. Na taktickém a operačním stupni velitelé více využívají mentoring a s koučováním se spíše ve své praxi nesetkávají.
Na strategické úrovni lze prostřednictvím koučování aplikovat inovativní a kreativní přístupy při objevování potenciálu, hledání východisek a vytváření vizí. Sem například spadá nastavení priorit pro programy a projekty výzkumu a udržování rovnováhy mezi současnými operačními potřebami oproti budoucím na základě vývoje bezpečnostního prostředí a analýzy současného stavu. K úspěšnému koučinku přispívá i určitý nadhled a odstup od běžných rutinních úkolů a problémů denního života vojsk tak, aby bylo možné armádu vidět v širším kontextu a ve vazbě na bezpečnostní situaci státu.
Metoda koučování v armádním prostředí není doposud zakořeněná. Na druhou stranu může vhodným zacílením na klíčový personál významně zvýšit používání získaných znalostí a dovedností ve vojenské praxi.
Koučování v rezortu obrany je možné provádět za využití interního nebo i externího kouče, přičemž:
- v kategorii interního kouče musí jít o práci na plný úvazek. Proto je doporučeno provést, jako nedílnou součást opatření k zavedení koučování, analýzu organizačních struktur a jejich případnou úpravu. Cílem těchto opatření je identifikovat a v případě potřeby vytvořit odpovídající počet služebních míst a vhodné organizační struktury tak, aby v organizačních prvcích vznikl prostor pro kouče. K tomu je nutné koučovi zabezpečit odpovídající vzdělání a vytvořit potřebné pracovní podmínky;
- využití externích koučů se jeví jako schůdná alternativa za podmínky, že se bude jednat o akreditovaného nebo certifikovaného kouče. U externích koučů je dále třeba zvážit bezpečnostní rizika vyplývající z přístupu k informacím, v mnoha případech bude nutností absolvování bezpečnostní prověrky na požadovaný stupeň utajení.
U obou forem, jak u interní tak i externí, je nutné provést analýzu finančních nákladů, která bude jedním z ukazatelů pro zavedení vybrané formy. Dále se doporučuje vyhodnotit negativa a pozitiva obou forem, z nichž jsou některá, specifická pro rezort obrany a to zejména práce s utajovanými informacemi.
Proč koučink v armádě má své místo?
Na strategické úrovni lze prostřednictvím koučování aplikovat inovativní a kreativní přístupy při objevování potenciálu, hledání východisek a vytváření vizí. Sem například spadá nastavení priorit pro programy a projekty výzkumu a udržování rovnováhy mezi současnými operačními potřebami oproti budoucím na základě vývoje bezpečnostního prostředí a analýzy současného stavu. K úspěšnému koučinku přispívá i určitý nadhled a odstup od běžných rutinních úkolů a problémů denního života vojsk tak, aby bylo možné armádu vidět v širším kontextu a ve vazbě na bezpečnostní situaci státu.
Zavedení efektivního koučování není krátkodobý proces. Jeho aplikace, a to zejména formou vlastních koučů, je dlouhodobá záležitost. Proto se v první fázi zavádění této metody doporučuje využít certifikované nebo akreditované externí kouče.
