.jpg)
Dítě je zrozeno matkou a otcem. Matka učí žít dítě v těle a otec ve společnosti. Dítě si přeje mít milující matku a hrdinného otce, který se nevzdává.
V některých případech otec volí strategii ochrany o rodinu před hrdinským postojem. V takových případech, může zejména syn ztratit vztah k otci, protože ho zklamal svým jednáním. Neviděl vítěze, kterého může následovat. Jenomže někdy je strategie ústupu jedinou možnou pro přežití. Děje se tak ve válkách, v nedemokratických uskupeních apod. Velkým příkladem v historii je perzekuce židů. Židé v roli otců se žlutou hvězdou na poklopu svého oblečení museli ustoupit diktátu a násilí. Neměli možnost být hrdiny, když chtěli zachránit svou rodinu a v mnoha případech ji stejně neochránili. V zaměstnání taktéž často ustoupí otec před vůli svého nadřízeného, aby si uchoval dobrou pracovní pozici a mohl živit rodinu.
Archetyp otce
Archetyp otce je protějškem archetypu Boha v pozemských podmínkách. Jeho původním základem je morální autorita, nikoliv jeho fyzická krása.
Hlavní hodnoty, které patří k tomuto archetypu, jsou autorita, odvaha, svoboda, tradice, vítězství a spravedlnost. Otec dává rodině i světu řád a smysl. Taktéž odměňuje i trestá. Poskytuje bezpečí, jistotu a ochranu své rodině. Otec vymezuje hranice bezpečí pro svoji rodinu. Archetyp otce pečuje o svou biologickou rodinu a ve společnosti utváří společenství. Je živitelem. Z podstaty archetypů i jeho chování k dětem je přísnější a agresivnější.
V patriarchálním uskupení společnosti je archetyp otce velmi důležitý. V jednotlivých kulturách byly nastaveny iniciační rituály mladých mužů pro získání otcovského požehnání, uznání dospělosti. Dnes společnost iniciační rituály neprovádí a pak můžeme vidět dospělé muže, kteří se chovají nezodpovědně jako rozverní mladíci. Pletou si jízdu na dálnici s arénou a své auto se silným zvířetem, které pokoří protivníka.
Když si prolistujeme literaturu a obrazy do 19. století, tak otec zpravidla stojí uprostřed své rodiny jako ochránce. Patří mu určitá profese, která mu pomáhá vytvářet společenské postavení. Taktéž představuje závaznou cestu, po níž rodina kráčí ve společnosti.
Ve 20. století se najednou tento archetyp výrazně mění. Místo vážných ochránců rodinných hodnot vidíme v reklamách mladé, krásné muže s nahým, dobře vyrýsovaným břichem. V mnoha případech volí oblečení uniforem nebo roztrhané džíny odhalující mužský sex appeal. Najednou se muž ztotožňuje pouze s fyzickou přitažlivostí.
V jiných zobrazeních je naopak muž velmi citlivý, laskavý, pečující a rozněžněný. Začíná zastupovat roli archetypu matky.
Bohužel v některých reklamách je ztvárněna i sarkastická ironie, kdy jeho partnerka rádoby humorným výrokem zpochybňuje jeho schopnosti se rozhodovat.
Co vše ovlivňuje změny v archetypu?
1. Války pro archetyp otce mají neblahé následky. Příliš mnoho mužů zahynulo ve světových válkách a následkem toho velký počet dětí vyrůstal bez vzoru otce. Následkem prožitých hrůz válek a násilí mnoho přeživších otců mělo větší sklony k agresivitě.
2. Celospolečenská změna ve vztazích a přílišně vysoká rozvodovost taktéž vedou k tomu, že mnoho dětí vyrůstá bez vzoru otcovství. Většina výzkumů rozvodovosti se zabývá důsledky rozvodu pro děti. Bohužel již se nesleduje duševní utrpení otce, který náhle ztratí své děti a někdy ani nemá možnost se s nimi setkávat.
Veškeré tyto náhlé změny mohou narušovat zaběhlé vzorce chování. Nevědomí má zakořeněno staré tradice a nyní se mění archetyp otce velmi rychle.
Tradiční představa pro archetyp otce je, že uvede své děti do společnosti. Dnes již tuto roli spíše neplní. Podstata otcovství vyprchává, protože nám muži spíše mateřství, i když zatím nemůžou kojit, tak již mnoho věcí ve výchově dělají jinak. Nás ženy to může těšit, když nám muži pomáhají. Otázkou je, jak změna archetypu ovlivní chování budoucích generací. Věřme, že pozitivně. Změna je přirozeným vývojem a je potřeba měnit i archetypy ve vnějších podmínkách společnosti.
Co může dělat moderní muž a souběžně naplňovat svoji roli archetypu otce?
✓ znát sebe a uvědomovat si svoji vnitřní sílu;
✓ milovat svoji partnerku;
✓ aktivně komunikovat s každým členem své rodiny;
✓ trpělivě pečovat o své děti;
✓ hrát si s dětmi tvořivé hry, ukázat jim odvahu a učit je se zvědavostí zkoumat podstatu světa;
✓ nastavit dětem pravidla a ukázat jim důsledky jejich jednání;
✓ být tvořitelem osobností dětí;
✓ nastavovat hranice.
Archetyp matka
Tento archetyp je z mého uhlu pohledu tím nejkomplikovanějším. Matka je představitelkou zdroje života, plodnosti, péče a duševního rozvoje. Známe více rolí matky – matka Země, matka příroda, Boží matka nebo jenom ta naše biologická.
Jung (1998, s. 204) popisuje tento archetyp následovně: „Je to ona mateřská láska, která patří k nejdojemnějším a nejnezapomenutelnějším vzpomínkám dospělosti a znamená skryté kořeny veškerého vývoje a všech změn, návrat domů a zahloubání a tichý prapůvod každého počátku a konce.“
Láskyplný, odevzdaný až závislý vztah dítěte na matce je chápán jako přirozený. Tento vztah se vyvíjí již v prenatálním období, poté porodem a následně i kojením. Tento vztah je založený na dualitě a nepotřebuje k jeho rozvoji dalšího člověka. Dětská očka naplněná láskou zbožně vzhlíží ke své matce. Až matka tento nádherný pohled dítěte zprostředkovává otci. Matka má veškeré schopnosti k tomu, aby pozitivně vedla své potomstvo nástrahami života. Jenomže někdy i matka selhává, „není dost dobrá, je unavená“, a pak se v jejím chování objevují i negativní aspekty archetypu. V tomto případě i matka potřebuje odbornou péči a někdy stačí koučink k nasměrování pro znovuobjevení svého poslání. Milé matky, i když si zoufáte a někdy uděláte chybu, děti vás umí milovat bezpodmínečně. O tom by mohli dát více důkazů zaměstnanci dětských domovů, s jakou láskou děti pamatují na svoji matku.
Matka nepečuje jenom o vlastní děti, je velmi přirozené, že vytváří zázemí a pohodu mnoha lidem a zde hrozí, že okolí dostatečně neocení její roli. Ona sama pak ztrácí schopnost ocenit sebe.
Archetyp matky může být někdy ve vztazích i velmi komplikovaným. Narodí se jí malé dítě, které je na ni zcela závislé. Ona ho vše naučí a najednou se dítě osamostatňuje a opouští své rodné hnízdo. Potřebuje si vymezit své vlastní hranice životního prostoru a tady někdy přichází i ke konfliktům. Postupem času, když matka i dítě umí žít ve své autenticitě, přichází stárnutí matky a najednou se role mění a dítě je v archetypu matky pro osobu, která ho porodila a vše naučila. Tyto transformační mezníky v prolnutí archetypů dítěte a matky mohou přinést i mnoho konfliktních situací.
Matky mají v životě tudíž několik rizikových momentů. Prvním je umění dát svému dítěti volnost, aby se mohlo v průběhu dospívání stát rovnocenným partnerem, a následně umět přijmout pomoc od svého dítěte. Dalším momentem je neupnout se na dítě jako na podstatu svého žití. Smyslem života není dítě svázat, ale pouze ukázat mu, jak žít. V praxi často potkávám ženy, které trpí přirozeným odchodem svých dětí z domova. Prožívají tzv. „syndrom prázdného hnízda“, cítí se osamoceně a ztrácí radost ze života.
V současnosti se opět archetyp matky dynamicky vyvíjí zejména v profesní sféře, kde ženy úspěšně budují kariéru a umí pečovat i o své děti. Zaměstnanost žen neustále stoupá a tak svým chováním mění i ryze mužské pracovní prostředí. Přináší lásku a emoce do pracovního světa. Osobně věřím, že když bude větší počet aktivních političek, změní se i některá řešení komplikovaných situací a v politické sféře bude více prostoru pro korektní komunikaci, hledání vhodných řešení a ustoupí se od řešení založených na agresivitě tak, jak je nyní přináší mužský archetyp otce.
Pro archetyp matky je velmi důležité pamatovat na sebe. Mnoha ženám se stane, že se úzkostlivě starají o své děti a na sebe a své potřeby úplně zapomenou. Jenomže i děti potřebují, aby matka o sebe dbala, byla zdravá, šťastná a spokojená.
Z pohledu cykličnosti každá žena pravidelně prožívá 4 archetypy a to Panna, Matka, Královna a Čarodějka/Vědma.
Muži dokáží plně ocenit archetyp matky, když opravdu dozrají. Obdivují ji nejenom jako ženu, ale i jako osobu, která dává lásku sobě, partnerovi i dětem.
Co je důležité pro archetyp matky?
✓ pečovat o děti, sebe i blízké;
✓ umět si najít chvilku pro sebe, pro odpočinek;
✓ oceňovat se a nechat se ocenit okolím;
✓ přestat si vyčítat;
✓ umět pustit dítě do světa;
✓ umět přijmout pomoc od dítěte;
✓ žít i jiné archetypy, např. „milenka“;
✓ žít své poslání.
Archetyp dítě
Archetyp dítěte představuje touhu člověka zvládnout svůj život a seberealizaci. Je symbolem budoucí úplnosti, naděje, nových začátků a možného spasení. Dítě znamená bytost, která dospívá k samostatnosti. Ve starých mýtech je celá řada spasitelů znázorňována v dětské postavě, např. narození Ježíše Krista. Vedle dětského božstva může mít i podobu malého hrdiny nebo poloboha.
Archetyp dítěte má mnoho vrstev – dítě přírody, věčné dítě, zraněné dítě, kouzelné dítě, nadané dítě, opuštěné dítě. Dítě může být naivní, zvídavé, poznávající, zarputilé, milující i zraněné. Zrcadlí v sobě zkušenosti, které získává a na základě nich formuje sebe. U některých dospělých klientů společně řešíme právě různá zranění z dětství. Někdy je to maličkost a v člověku to zůstává velmi živé a emočně nezpracované. Když člověk najde kořenovou příčinu zaseknutí v dané situaci, tak jeho nevědomí najednou situaci zpracuje a člověku se uleví.
Dítě jednou, jak bude růst, v sobě spojí vědomé i nevědomé procesy žití. Dítě představuje zranitelnost, ale i schopnost čelit všem budoucím překážkám a zvládnout je. Když člověk ztratí svůj kompas životního směru, vyroste z něho nedozrálý jedinec, který přišel o své kořeny. Vykořenění má pak negativní vliv na kvalitu charakteru člověka.
Archetyp dítěte představuje vítězství nad temnotou duše. V bezvýchodných situacích, kde neexistuje řešení, bývá dítě opuštěno nebo i ohroženo na životě a zdraví. V dnešní době také bývá dítě odloženo třeba do dětského domova nebo do baby boxu. Sirotci, kteří nemají možnost žít ve funkční rodině, po celou dobu života mají problém najít své ukotvení a poslání.
Pro každé dítě je důležité vyrůst a dospět. I tak je vždy fajn umět si na období dětství plné her a zábavy vzpomenout. Popřípadě opětovně věci dělat s dychtivostí a nadšením spokojeného dítěte.
Co je důležité pro archetyp dítěte?
✓ milovat svoji matku;
✓ žít v kruhu milující rodiny;
✓ mít vzor ve svém otci;
✓ mít možnost být v přítomnosti svého otce, i v případě rozvodu;
✓ se zvědavostí prozkoumávat svět;
✓ dostávat uznání a ocenění od svého okolí;
✓ získávat podporu jeho individuálního a jedinečného vývoje;
✓ přirozeně dospět.
Léčení zranění jednotlivých archetypů
Když máte v některém z archetypů nedořešené situace, je dobré meditovat a dodat energii svému vnitřnímu muži, vnitřní ženě nebo vnitřnímu dítěti. Nejedná se o fenomén imaginární bytosti. Je to vaše bytí na nevědomé úrovni.
Více o archetypech si můžete přečíst v článcích:
✓ Archetypy, kde hlavní roli hraje vnitřní síla - https://www.jankasrdcem.cz/blog/tri-magicke-archetypy
✓ Archetypy, kde hlavní roli hraje závislost - https://www.jankasrdcem.cz/blog/archetypy-kde-hlavni-roli-hraje-zavislost-nebo-poslusnost
✓ Archetypy, které umí naslouchat intuici - https://www.jankasrdcem.cz/blog/andel-umelec-i-rebel-naslouchaji-intuici
✓ Archetypy ženských rolí - https://www.jankasrdcem.cz/blog/zeny-jsou-bohyne-a-muzi-to-vi
✓ Peníze a archetypy - https://www.jankasrdcem.cz/blog/penize-a-archetypy
✓ Archetyp sabotéra - https://www.jankasrdcem.cz/blog/archetyp-sabotera-aneb-moznost-volby
✓ Archetypy, kde hlavní roli hraje sebeúcta - https://www.jankasrdcem.cz/blog/prostituuji-pecuji-nebo-chranim-aneb-sebeucta-v-archetypech
✓ Archetyp obětních postojů - https://www.jankasrdcem.cz/blog/obeti-a-objeti-aneb-jak-zit-v-objeti-sebelasky-a-byt-pro-sebe-dobrym
✓ Koučink pomocí archetypů - https://www.jankasrdcem.cz/blog/archetypy-a-koucink
Použitá literatura
JUNG, Carl Gustav a Helmut BARZ, 2009. Výbor z díla. Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka. ISBN 978-80-87171-10-3.
JUNG, Carl Gustav, 1998. Archetypy a nevědomí. Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka. ISBN 80-85880-11-3.
MYSS, Caroline, 2018. Posvátné smlouvy: jak probudit svůj božský potenciál. Přeložil Michal STRENK. Praha: DharmaGaia. Nová éra. ISBN 978-80-7436-095-4.
ZOJA, Luigi, 2017. Soumrak otců: archetyp otce a dějiny otcovství. V českém jazyce vydání druhé, rozšířené a revidované autorem. Přeložil Petr PATOČKA, přeložil Olga ČAPLYGINOVÁ. Praha: Prostor. ISBN 978-80-72603-47-3.
